Březen 2010

Aktuální info.

30. března 2010 v 20:24 Sekretariát márnice.
Teď sem dlouho nic nenapsal, zkrátka nebyl čas. Ve čtvrtek jedu na chalupu a tam bude klid takže klasika tužka a blog a třeba z toho něco bude.

Umění a Talent

26. března 2010 v 16:25 | Shiro |  Střípky veršů.
Umění je malý zázrak
Má nespočet směrů
Každý něco umí avšak
málokdo vládne peru.

Nevím jestli já jím vládnu
Snad zuřivě jen máchám?
Udržet ho v ruce zvládnu
Ukloň se mým snahám..

Když někdo hudbu skládá
Nebo maluje obrazy
Do umění duši vkládá,
A na ní dělá obvazy.

Talentovaný je asi každý
Jen svůj směr musíš najít
Hledač všechny jenom dráždí
Stihneš to dřív než pojít?

South Park

24. března 2010 v 16:39 | Shiro
South Park... Tento vulgarismy a humorem nabitý americký seriál je známý skoro všem. Nemáte moc na výběr, buďto ho milujete nebo nenávidíte, záleží jen na vašem smyslu pro humor a snášení trocha sprostých slov. Troufám si tvrdit, že člověk co se u SP nezasměje je buďto extrémně prudérní, nebo nechápe kvalitní vtip. Pravděpodobně se značná skupina lidí domnívá že jde pouze o zmiňované vulgarismy, a že jestli je nebaví fekální a podobné tématiky, tak se budou nudit. Pravda je o kousek vedle, samozřejmě zde máme situace postavené na sprostých slovech, ale najdete i spoustu parodií či inteligentních narážek na světové problémy.

Samotný příběh se točí kolem čtveřice hrdinů. Chlapce v oranžové bundě který je známý hlavně svou vysokou úmrtností - Kennyho, Žida Kyla, polo-záporného Cartmena a celkem normálního Stena.

Technické zpracování je na pozoruhodně nízké příčce i když já si ho osobně zamiloval a k seriálu se prostě hodí.

nejkvalitnější český web o South Parku: http://south-park.cz/

tvorba SP postavy: http://sp-studio.de/

Online díly ke shlédnutí : http://iserialy.sk/serialy/south-park/

Pro Mysl

23. března 2010 v 20:15 | Shiro |  Střípky veršů.
I když staneme se terčem
O jedno snad nepřijdeme
Utrpíme rány v lecčem
Rozum náš uschovejme

Mysl to je poklad
Co nemusíme zakopat
Není to zápor, je to klad
Snad když jsi psychopat.

Blázen, to mrzák je
Neboť on jí má nakřivo
Proto litujeme JE
Né když někdo nemá na pivo..

Tak jako malý dík
Skládám tuto báseň
Jsi můj poklad
a máš mou plnou kázeň.

Les

22. března 2010 v 16:51 | Shiro |  Střípky veršů.
Básnička psaná ve škole za aktivního rušení váženými spolužáky.

V lese se ztratíš
I houby najdeš
Čas si tam krátíš
Nekrať moc - pojdeš

Les domovem je přírody
Matky všeho živého
Na svědomí má porody
Je původem života tvého

Jest složen ze stromů
Zelených i seschlých.
Příbytkem je bílých i černých
Ošklivých i hezkých.

V lese jsme si rovni
Škoda že tam nebydlím
Svět tenhle leda skončí v ohni
Zmizí naše obydlí

Úloha Ženy

21. března 2010 v 18:25 | Shiro |  Střípky veršů.
Různí se nám názory
Od čeho je žena
Rozšiřují si své obzory
Zvětšuje se jejich cena

Dřív ony byly prostě doma
O děcka se staraly
Sic byli trochu pohroma
Přec i tehdy šlapaly

Dnes očekávat že ti vypere
a večer dosyta obšťastní..
na to se ti každá vyse*e
není uklízečka, je tvoje paní

Do extrému ženou to ty
Co zvou se feministkami
Těm prostě není rady
Ony nejsou ženami.

Tento Týden

21. března 2010 v 17:53 | Shiro |  Sekretariát márnice.
Tento týden sem vesměs nic nenapsal, ale neni to z důvodu že bych skončil s blogem, jen nebyl čas a nálada. Tuhle rubriku sem založil jen pro sdělení podobných věcí. Berte to tak trochu jako omluvu.

U Doktora

16. března 2010 v 9:26 | Shiro |  Povídkaření.

Tohle mne napadlo když sem se vrátil od doktora.


Co dům dá...

14. března 2010 v 17:04 | Shiro |  Střípky veršů.
Muž, asi poutník
Temným lesem šel
neměl ani na rohlík
kam šel on nevěděl

Pak náhle před ním
Hostinec se zjevil
On nebyl si jistý tím
Však i přes to polevil

Zaťukal na vrata
Skříp! a jsou dokořán
Jen co vešla jeho pata
Již zavíral za ní dvořan

Muž majíc dobré vychování
Horlivě mu děkoval
Dvořan nevšímá si děkování
Boty mu hned pucoval

Poutník celý v rozpacích
Odstrkuje měšťana
Ten nepřestává se svou prací
Ba ani nevšímá si sklípkana

Co z nosu mu vylézá
Muž vidíc to zděsil se
Opírá se o dveře z železa
A prosí:"ať to je jen sen!"

Do mrákot upadá
On ví že se neprobere
Vybaví si rčení "co dům dá"
A naposled se zasměje.

Věk a pleť

14. března 2010 v 11:14 | Shiro |  Střípky veršů.
Někdo je mladý
Jiný již stár
Každý má své vady
A svůj svár

Jako malá holka
Chtělas už být dospělá
Teď je z tebe doktorka
Věk zas starosti dělá??

No to se ví
Ty spokojená nebudeš
Uzrál již sad tvých vín
A přec mládí potřebuješ

"Pane Bože prosím,
Aspoň jednu vrásku
Ať hanbu takovou nenosím
A najdu si lásku"

Televize se náhle pustí
Tam dermacolu ukázka
Ženu Boží zář osvítí
bude ze mě zase kráska!

Peníze?

13. března 2010 v 11:26 | Shiro |  Střípky veršů.
Čas sou peníze
Jak by řekl obchodník
Co žije v jejich tíze
A přitom nemá na bochník

O penězích se toho řeklo dost
Každý je chce mít
Málokdo udrží jejich pozornost
Nestačí jen chtít..

Že za ně štěstí nekoupíš?
O tom bych se hádal
Jde o to co štěstí je, víš?
Muž co je dlouho střádal

Teď už na hrobu má kříž
Syn jeho, intriky spřádal
Teď kupuje nač pomyslíš
Do srdcí lidí se vkrádal

On skutečně je šťastný
Má to zkrátka v povaze
Ostrý nos, vlasy mastný
Dřív by visel na provaze

Pro lidi jako já a ty
Jsou peníze jen doplněk
Občas být dobře napitý
Přežít další úplněk.

Povídka, psaná na : Historická, zlá postava.

13. března 2010 v 11:04 | Shiro |  Povídkaření.
Prostá místnost. Hladké stěny osvětluje pouze žár krbu. Čtyři postavy sedící v kruhu, dva chlapci věku 9ti let -snad dvojčata, jedna dívka, jen o málo starší a muž který je věkem několikanásobně převyšoval. "Dědo?" ozval se jeden z chlapců "znal si někdy někoho významného?". Starý muž se zamračil, jakoby pátral ve vzpomínkách a pak řekl "Já ne, ale můj otec se v dětství přátelil s jednou významnou osobou.." Trojice poslouchajících se celá napjala a spustila " Kdo dědo?! Kdo to byl?" Dědeček se záhadně zamračil a vážným, až operním hlasem pronesl " Marcus VII." Děti na něj civěli jako na blázna " A to je kdo? Má sice číslici, takže je snad z nějakého rodu, ale jaktěživi jsme o něm neslyšeli." "Povím vám tedy o jeho životě" a starý muž začal mluvit..
Marcus VII, celým jménem Marcus Jonatán Beller. Pocházel z tehdy relativně důležitého rodu Bellerů, dnes již není dědice této pokrevní linie. Poslední památkou na ně je jejich hrad, jenž leží na samém cípu Anglie."Dědo?" ozvala se poprvé dívka "vždyť my už máme zeměpis a dějepis, a probírali jsme Anglii. Ale o Bellerech a ani o jejich hradu jsme se neučili." Muž na ní pobaveně pohlédl "Nepřerušuj mě… ehm.. kde sem to skončil?" "Hrad co leží na cípu Anglie" řekl lehce znuděně jeden z chlapců. "Jo.. Ehm jasně." Abych byl přesnější ten hrad už tam dneska není, byl zničen při jedný tajný německy operaci za první světové války. Ale zpět k Marcusovi, narodil se za těžkých časů. To desetiletí bylo jedno z těch kdy se nic nedaří. A hlavně, když Marcusův otec hledal práci, nikdo se neptal z jakého je rodu, ale spíš co umí. Patrik - jak se Marcusův otec jmenoval - neuměl nic. Marcus byl tak odmalička odkázán sám na sebe. Když dospíval a navštěvoval školu potkal se s mým otcem. Můj otec mi kdysi říkal jak Marcus vypadal. Byl prý vysoký, na svůj věk. Měl již odmala vlivem genů holou hlavu. Ale i přesto byl poměrně pohledný a u spolužaček oblíbený. Byli přátelé až do doby kdy Marcus ze školy odešel. Pak už ho můj otec nikdy neviděl."Dědo?" Děda na vnuka pohlédl pohledem který by proměnil v kámen i Medůzu. "Co je?!" "No.. ehm.. já jen.. že zatím se mi ta postava nejeví nijak významná.." Děda se usmál. Také tehdy ještě nebyla,významnou se stala až po odmaturování. Jeho otec Patrik byl na smrt nemocný a Marcus nevěděl co dělat.Vydal se tedy do Londýna zde se shodou náhod zapletl do jednoho hnutí tamějších rebelů, jehož význam je historikům skryt. Byl eskortován do věznice kde měl strávit rok a půl života. Podařilo se mu ale utéct, snad mu někdo pomohl, to už dnes nikdo neví. Nemohl jako vězeň zůstat v Anglii a tak jako černý pasažér nasedl na jednu loď plující přes kanál la Manche. Vím že jste se to ještě neučili, ale bylo to zrovna meziválečné období. Stále by ještě nebyl tak významný kdyby se nesetkal s jistým mužem. Ten muž byl jeden z příslušníků německé armády. Slovo dalo slovo, a Marcus byl na cestě do Německa. Celý Marcusův život je záhada. Nikdo vlastně neví jak přesně se setkal s Hitlerem, ani se neví kdy. Ale je poměrně zřejmé že se stal Hitlerovým rádcem, dalo by se říci. Pracoval v utajení. Moc se toho oněm neví. Víte kdo byl Hitler ? Byl to němec a zabil hodně lidí. A když zjistil že prohraje druhou válku, spáchal sebevraždu. Taky vám to přijde divné ? Muž jako on se nehodí k sebevraždě. A Marcus? Ten zmizel. Nikdo oněm už nikdy neslyšel. Vznikla ale teorie, která je velmi pravděpodobná. Co když Marcus pocítil vinu a jako pokání Adolfa zabil a pak se vypařil. Je to jedna z teorií, ale vzhledem k tomu že měl k Hitlerovi velmi blízko je tato teorie reálná. Bohužel to pro nás asi bude navěky záhada která se již nevyřeší. "Dědo?" "Hm?" udělal děda. "A co když Marcus pořád žije?" Dědeček se rozesmál, až dostal záchvat kašle " Muselo by mu být přes 120 let" Chlapec celý zrudnul a v duchu se zřejmě fackoval že řekl takovou hloupost. "Tak děcka, jde se spát. Nemůžeme tu proklábosit celou noc" Usmál se starý muž a namáhavě se zvednul ze stoličky na které si několik posledních hodin hovělo jeho pozadí.

Děti chvílí rozzlobeně mumlaly ale pak to vzaly jako fakt a šly spát.
Nikdy se nezjistilo jestli Marcus byl vrahem Hitlera nebo ne, ale pro lidi co vědí jak k němu byl život "příjemný" to bude vždycky významná osobnost.

Teorie Stromu

12. března 2010 v 18:29 | Shiro |  Vytrženo z kontextu.
Teorie Stromu (by Veronika Hoppová)

Každému roste na hlavě strom.
Strom složený z podivných částic, které mohou vidět jen někteří (mezi nimi samozřejmě já :oD) Tento strom je vlastně jakýmsi ukazatelem naší tělesné a duševní stránky. Hlavním ukazatelem často bývají listy. Pokud vás někdo praští, způsobeným nárazem pár listů opadá. Strom utrpí ztráty. Pokud vás přejede auto, přirozeně tím zasáhne i strom, který zemře a vy s ním. Listí může také stářím žloutnout nebo červenat až hnědat, následně opadávat. Se stářím, nebo následkem stresu, únavy nebo návykových látek. Pokud se nějaká holka příliš maluje a voní, krmí tak strom škodlivými látkami. (dobře, to v praxi moc nefunguje).

A vlastnosti? Když si důkladně prohlédnete strom, můžete si všimnout tloušťky kmene, jeho druhu (například afroameričané mívají palmy :o)) a košatosti. Lstivý člověk často mívá strom vysoký a téměř holý, ohnutý, naopak člověk ochotný mívá strom nižší a košatější. Případně může přejímat záliby člověka (jedna holka je blázen do koní. Pročpak jí na kmeni začíná rašit srst? :oD).
Jak je to s jeho růstem? Člověk se narodí, stom začne klíčit (takovou tou dírou, kam se miminkům nesmí sahat). Je ještě malý a tudíž náchylnější. Dále roste spolu s člověkem.
Pokud se člověk zamiluje, na stromě vyraší kvítky.

A co děti? Znáte přísloví ,Jablko nepadá daleko od stromu´? Pokud má člověk dítě, i na stromě se objeví jablko.( případně kokos) Po chvíli spadne. Buď daleko nebo méně a podle toho se také budou odvíjet lidské cesty dítěte, jehož jablko znázorňuje. (Jak může růst jablko třeba na dubu, to nevím :o)) V případě, že je jablko červavé, nebo hnije, znamená to nějakou vadu dítěte v chování. Ale jelikož jablko roste na stromě rodičů, znamená to vlastně zanedbání rodičovy péče.
Pokud tedy řekněte: "Roste mi na hlavě strom," znamená to, že ještě žijete.

Jo a ještě čim hlubší jsou kořeny, tím větší je debilita jedince.

Země, báseň k zamyšlení.

12. března 2010 v 13:49 | Shiro |  Střípky veršů.
Země nenápadná je
Nejslabší to živel ?
To možná si přeje
Ona ale nemá malý level..

Sopky, zemětřesení
Haiti může povídat
Živly žijí v nepochopení
Máme se co dovídat.

Vždyť to ze země vše roste
To díky ní žijeme
Vysvětluješ to lidem po sté
Že jí místo úcty ničíme

Země je tak možná královna
Carevna mezi živly
Matka, bohu takřka rovna
Všichni jsme na ní někdy plivly

Ať už doslova
Či jenom obrazně
Na čase je obnova
Ráje není bez kázně.

Osud

12. března 2010 v 13:18 | Shiro |  Střípky veršů.
Osud máme každý
Kdekdo v něj věří
To on všechny vraždí
Život není peří

Člověk o tom potom dumá
Co když vše je osud?
Myšlení nikdo nemá
To nutí hlavou mlátit o sud.

Však je to jenom záminka
Pro zabijáka, i zachránce
To že zplodila nás maminka
Osud z nás udělal psance.

Náhoda bratra možná má
Osud jméno jeho
Když ona není příhodná
Svede vše na něho..

Nemoc

10. března 2010 v 13:38 | Shiro |  Střípky veršů.
Zas jednou v posteli ležím
Bolí mě v krku
Z nemoci nic nevytěžím
Sežer mě vlku

Nos je ucpaný, trochu z něj teče
Už ani necítím koláč co se peče
Kolem mě hora kapesníků leží
"Jsem v pohodě" tvrdím všem se lží

Za učiteli do ústavu nemusím
To jeden z kladů je
Nepropadám však iluzím
Že už nenavštívím je

Tuhle báseň píšu hroznou dobu
Nemoc napadá i rozum
Do hrobu se asi hrabu..
Teď urči diagnózu!

Vítr, a vůbec.

9. března 2010 v 13:32 | Shiro |  Střípky veršů.
Ať už je to lehký větřík
Či zuřivé to tornádo
Nikoho neušetří
Všechno bude odváto

Vítr jeden z živlů je
To dělá zněj nepřítele
Však bereme ho, jako je
Vodu, Oheň, Zemi. Hle!

To čtyři sourozenci jsou
Dva kluci a dvě děvčata
Občas hrají úlohu svou zlou
Jejich roli soudce i kata

Však každý živel
Nám jednou za čas pomůže
nečekej že vytrhá ti plevel
Dělá jen co zmůže..

O HucTucMenech

9. března 2010 v 10:36 | Shiro
No takže, huctucmeni, je crew, které vzniklo na přelomu roku 2007/2008, má 4 členy a to: Sebu, Davida, Tomáše (prostě Polák, jinak mu nikdo ani neřekne) no a samozřejmě mne. Těžko říct kdo stím přišel první ale jméno je Davidův nápad. Vznikli jsme na škole v přírodě kde jsme byli v jednom srubu. Tehdy jsme natáčeli opravdu velké množství videí, znichž většina zmizela (no ok, rozbil sem mobil v kterym byla). Ale i přesto se zachoval památný milionář, a dva díly Talk Show "Na jistotu!".
V naší tvorbě jsme pokračovaly zase na další škole v přírodě (08/09) kde ale vzhledem k postižení mého mobilu, a k neochotě Poláka půjčit nám svůj, vznikaly pouze zvukové nahrávky.

Další škola v přírodě je již relativně na blízku, a samozřejmě opět tu je možnost že nějaká ta nahrávka či videjko vznikne.

Nahrávky 2008/09

8. března 2010 v 20:21 | Shiro
Na slovíčko s porno hercem
hrají: Polak, David
míra vulgarity: *****


Hudební Skupiny
hrají: Polak, David, Seba
míra vulgarity: *


Pokecej si s Teploušem
hrají: Polak, David, Ja
míra vulgarity: ******


Voda

7. března 2010 v 20:31 | Shiro |  Střípky veršů.
Voda klidně teče
I divoce se valí
Koupeš se v ní v kleče
Když proud je jenom malý

však ani voda není bez vinny
Povodně, tsunami i laviny
Přeživší často zveme hrdiny
Zabije starce, i děti právě pokřtěny

Špiníme ji našim tělem
Když hygienu držíme
Stejně nebudeme andělem
I přesto že se snažíme

Bez vody není života
To prosím uvědom si
Tím nemyslí se očista
Pijeme jí my, i obyčejní psi

Pije jí každý tvor,
vtom její kouzlo spočívá
není sice lékem na mor
přesto je posvátná

O to smutnější jest to
Že leckde ji nemají
A potom tedy proto
Žízní umírají..