Snář a Smysl 2 Tělo a Mysl

31. října 2010 v 10:54 | Shiro |  Povídkaření.
Sam ke řvoucímu muži vztáhl ruku. Byla to chyba, ohromná bolest mu projela celým tělem a z očí mu kanuly slzy čisté bolesti. Do místnosti se náhle vrátila tma. Řvoucí muž ztichl. Kdyby bylo světlo, Sam by viděl jeho výraz. Výraz, který byl plný nesmírného strachu. Sam se prvně domníval, že se zavřeli dveře. Mýlil se. Dveře totiž téměř celé vyplnila ohromná postava. Rázným krokem se blížila k té nebohé schránce které dříve byla mužem. Zvedla ho, on jen zachrčel, a mrštila, sním do zakrvácené postele. Bylo slyšet děsivé lupnutí, zřejmě mu bylo zlomeno i to zbývající co ještě měl. Samovi se šíleně rozbušilo srdce, zmocnilo se ho zoufalství. K jeho posteli tekl proud krve. Mohutná postava beze slova odešla. Do pokoje se vrátilo světlo a Samovi se naskytl strašlivý pohled.
Odvrátil zrak od skomírajícího a vrátil se k zjišťování vlastního zdravotního stavu. Zkusil pohnout prsty na noze. Šlo to. Zkusil zvednout levou nohu. Podařilo se mu nadzvednout peřinu ale cítil spoustu modřin, šrámů a možná i krvácejících ran. Pravou nohu zvedl bez problémů. Zvedlo mu to náladu. Sam v mládí běhal, málokdo byl rychlejší než on. A proto si vybudoval specifický vztah ke svým nohám. Jeho pravá ruka ukrutně bolela. Ale zahrnul její zranění spíše do pomlácenin. Nic zlomeného neměl a prsty hýbat dokázal. Levá ruka nebolela. Trpce si uvědomil, že má v pořádku levou ruku a pravou nohu. Jak je to možné? Vytáhl levou ruku z pod přikrývky a ohmatal si žebra. Nebolelo ani jedno. Ohmatal si krk. Nebolel. Pokusil se posadit ale zatmělo se mu před očima. Byl zesláblý a vyhladovělý. Zkoušel si vzpomenout. Vzpomínal si na spoustu věcí, na celý svůj život. Dlouhodobá paměť byla v pořádku. Ale ta krátkodobá byla ta-tam.
Začaly se mu klížit oči. Věděl, že nesmí spát. Že by neměl. Ale usnul…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama