Kolo v kol a osud náš.

10. listopadu 2010 v 18:40 | Shiro |  Střípky veršů.
Sípavý vzdech, ticho teď
Pak náhle skřípot soukolí
A stařec volá: "teď mě veď,
Neb nemám zraky sokolí."

Život lká, na osud svůj
A proher svých lituje
Ostrý hlas pak zařve:"Buj!"
On se smutkem to kvituje.

Vrzot dal v chod kolo kol.
Tehdy trápení všech počalo.
A cítit začal být i bol.
A v marnosti se smočilo.

Smysl mrtvých, smysl náš
Stejný stále zůstává.
Vážně se mne, vážně ptáš?
Či odhodlání ustává…

Ten jeden, ten co spasí nás,
První který vstoupí v zář
Ten praví hrdě:"Meč svůj tas!"
Soukolí tváří v tvář…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama