Duben 2014

Bájný jetel.

6. dubna 2014 v 18:54 | Adam |  Střípky veršů.
Téměř přesně rok stará básnička, která mi dlouho ležela v šuplíku pro její intimní povahu a kontroverzní téma opírající se o otázku věrnosti a stability partnerských vztahů.

Klečím v prachu, v okovech
tvořených z věrných pout.
Ze šíje pot a z oka krev
- já chtěl bych opět plout.

Nejistý však jsem si tím,
zda vodám někdy vládl jsem,
zda nevládlo jim pouhé pití
a zda zradou byl bych psem.

Bývaly růže na poli tři,
dnes celý sad tam kvete!
Vyplatí se však v rozepři
opustit bájný jetel?

Krom naivity důvod není,
abych ohněm kvítí pálil.
Snad váže mne jen právo lenní,
snad strach, že bych se dávil.

Trýznění mé není vzácné,
vzácnost je ho nemít.
Vzácně vidíš nebojácné,
z hříchů svých se omýt.

Pravda však je pouze jedna,
anebo jich tu straší víc?
Morálně je správné jednat,
zákonem zas - nedělat nic.