Únor 2015

Přízraky.

9. února 2015 v 22:54 | Adam |  Střípky veršů.
Vábivý, vilný ze tmy kouká
svítí mu oči, leskne zub.
lichotku jednu za druhou souká,
pýchou dme se mu zpocená hruď.

Pod světlem lampy obnažen stojí
mladík jenž tvář má spálenou časem.
Slzy mu vlastní rány hojí -
sledoval cestu truchlivou za snem.

Za jeho zády, nikdy jí nespatří,
nádherná dívka lásku chce.
Srdce již dala, nikomu nepatří,
ztraceno v temnotě září přec.

Veselý chlapec klečí v křeči,
zmítá se svojí přechodností.
Všechno co slyší, hloupé jsou řeči.
Ví, že je most, jenž sám sebe mostí.

Pozoruji ty přízrak, bojím se hnout.
Jak málo stačí, aby si mne všimly.
A vrátily se, odkud přišly...